Optimální výživa - Oficiální pohled vs. holistická perspektiva
1.1. Oficiální pohled
Oficiálně je zdravá a vyvážená strava dieta, při které jsou pravidelně konzumovány všechny skupiny potravin dostupné v příslušné zemi. Ve výsledku by se jednalo o pečivo a těstoviny, uzeniny a maso, mléčné výrobky, luštěniny, zeleninu, ovoce, saláty, kávu, nealkoholické nápoje, alkoholické nápoje, pochutiny a cukrovinky.
Znáte příliš dobře zdravotní problémy spojené s pečivem, těstovinami, mléčnými výrobky, nealkoholickými nápoji, kávou, alkoholem, cukrem atd. Na tomto místě proto použijeme cukr pouze jako příklad, abychom oficiální výživové tipy, které se nedoporučují, představili v kritickém světle.
Cukrovinky se samozřejmě oficiálně nedoporučují, ale do určitého množství, do 10 procent denního energetického příjmu, jsou považovány za zcela neškodné. Nejedná se o zdravé sladkosti, ale spíše o ty „normální“ cukrovinky, které se dají koupit kdekoli, t.j. čokoládové tyčinky, sladkosti, pralinky, gumoví medvídci, sušenky, dorty, zmrzlina atd.
Pokud předpokládáme denní energetický příjem například 2 400 kcal pro dospělého muže (to je oficiálně doporučená hodnota), pak 10 procent odpovídá přesně 240 kaloriím. 240 kalorií je např. B. 60 gramů čistého cukru. Strava, která je oficiálně označována jako zdravá a vyvážená, tedy může obsahovat 60 gramů cukru. Například 60 gramů cukru lze sníst s 600 mililitry koly nebo se čtvrtkou celého koláče (podle receptury). Většina lidí si uvědomuje, že konzumace čtvrt dortu nebo malé lahvičky koly denně se jen stěží doporučuje, natož aby byla zdravá nebo vyvážená.
Co se zde také nebere v úvahu, je, že s konzumací cukru souvisí mnoho dalších nepříznivých návyků. Tak to chutná
Cola se například téměř nikdy nehodí k čerstvému salátu, ale spíše k hamburgeru nebo pizze. K dortu si málokdy dáte sklenici vody, ale spíše kávu. A jakmile skončí kávička, chuť na vydatné pochoutky roste, takže klobásový chlebíček nebo pytlík brambůrků jsou brzy zhltnuty.
Navíc, jakmile si zvyknete na každodenní láhev koly, voda chutná jen velmi nevýrazně, takže skutečně zdravý nápoj (čistá voda) se automaticky vyhýbá. Vlastně sympatický způsob většiny výživových poradců, dietologů, výživových poradců atd., že lidem prostě nic nezakazují a povolují jim stimulanty, pokud se jejich konzumace drží v (vědecky definovaném) rámci, často nevede ke kýženému cíli, kterým mají být „zdravější lidé“.
Samozřejmě, zákazy jsou ve skutečnosti spíše kontraproduktivní a poskytují malou motivaci, pokud jde o změnu vašeho jídelníčku. Z tohoto důvodu pro nás platí: Ve většině případů se potraviny nezakazují, ale jednoduše se vyměňují za skutečně zdravé potraviny.
Jídelníček, který je oficiálně považován za „zdravý a vyvážený“, je téměř výhradně o tom, jíst pravidelně a vyváženě vše, co nám potravinářský průmysl předkládá. Málo se hledí na kvalitu jednotlivých potravin, málokdy na způsob jejich úpravy, nikoliv na obsah druhotných rostlinných látek a antioxidantů a ještě méně na jejich vhodnost pro lidský organismus.
1.2. Holistická perspektiva
Skutečně vyvážená a zdravá strava z celostního hlediska je naopak založena na následujících
pokynech:
Optimální výživa je založena na potravinách, které jsou skutečně vhodné pro člověka:
Zelenina (z), saláty, ovoce (z), klíčky (z), olejnatá semena (k), ořechy (k), mandle (z), proso (mk), pseudoobiloviny (mk) (quinoa, pohanka, amarant) a luštěniny (k), které lze v malém množství doplnit z následujících potravin:
Živočišné produkty (k) (vejce, maso, ryby), „normální“ obiloviny (k) (oves, špalda, kamut, žito, ječmen, kukuřice) a sójové produkty (k)
Oleje a tuky musí být co nejlepší kvality a dbát také na správný poměr mastných kyselin.
O luštěninách: Stávají se mk, pokud je před vařením přes noc necháme ve vodě. Pokud však semena luštěnin klíčíte déle, kyselost se sníží natolik, že se stanou zasadotvorné.
z = zásadotvorné
mk = mírně kyselé
k = kyselinotvorné
Všechny tyto potraviny by měly být kvalitní (pokud možno bio), nezpracované nebo jen mírně upravené a měly by být připravovány co nejčerstvější.
Izolované sacharidy jako např cukr a bílá mouka, ale ani podřadné tuky a mléčné či pšeničné výrobky a také většina průmyslově zpracovaných hotových výrobků a hotových nápojů nejsou vhodnými potravinami.
Ideální by bylo, kdyby většina potravin byla domácí výroby, tedy pokud by se chléb dal upéct i doma, nebo alespoň koupit z míst, kde se lze spolehnout na vysokou kvalitu a kde lze na požádání získat řádný seznam surovin.
• Optimální dieta je zásadotvorná dieta. To znamená, že strava se skládá asi ze 70 až 80 procent zásadotvorných potravin a z 20 až 30 procent kyselinotvorných potravin. (Čistě zásaditá strava (jako je zásaditý půst) se naproti tomu skládá ze 100 procent zásaditých potravin a je vhodná pro detoxikaci/odkyselení po omezenou dobu.)
Ale pozor: Samotný kyselý nebo zásaditý potenciál potraviny neurčuje, zda je tato potravina zdravá nebo nezdravá.
Jsou kyselinotvorné potraviny, které jsou zdravé, ale jsou i potraviny, které jsou podle některých tabulek klasifikovány jako zásadotvorné nebo neutrální, ale zdravé v žádném případě nejsou. Buďte tedy opatrní s acidobazickými tabulkami a NEPOUŽÍVEJTE je jako jediný základ pro rozhodování, co je zdravé a co nezdravé.
Dobré a špatné kyselinotvorné potraviny
Mezi dobré kyselinotvorné patří:
Ořechy
Luštěniny
Kakaový prášek v kvalitě raw food
Proso
Pseudo zrna (quinoa, amarant, pohanka)
Obiloviny, jako je špalda, kamut, jednozrnka, dvouzrnka, oves, žito (začleňovat do denní stravy pouze v mírném množství)
Vysoce kvalitní živočišné produkty z ekologického zemědělství nebo ekologické akvakultury (také tyto potraviny zařazujte do jídelníčku pouze v mírném množství)
Vysoce kvalitní, málo zpracované bio sójové produkty jako např B. tofu a tempeh (opět jen mírné množství a ne denně)
Špatné kyselinotvorné potraviny zahrnují:
Všechny vysoce zpracované produkty v potravinářském průmyslu, jako jsou: např.
Hotové výrobky
Mléčné výrobky
Sójové produkty a všechny sójové produkty z konvenční produkce
Obilné výrobky z mouky (pečivo a těstoviny, mnoho snídaňových cereálií jako kukuřičné lupínky, křupavé, křupavé atd.)
Pšenice a výrobky z ní všechny produkty, které obsahují cukr a
Produkty z konvenčního chovu zvířat
Dobré kyselinotvorné potraviny velmi dobře zapadají do zdravého životního stylu (20 až 30 procent), těm špatným je třeba se pokud možno vyhnout.
Když tedy mluvíme o zásadité dietě, máme na mysli zdravou stravu co nejpřirozenější a složenou tak, jak již bylo popsáno.
V této souvislosti zastáváme také názor, že pro zdravou výživu se hodí všechny druhy zeleniny a ovoce, takže na domnělou kyselinotvornou zeleninu (chřest, artyčoky, růžičkovou kapustu atd.) bychom rozhodně neměli pohlížet negativně a neměli bychom se jí tedy vyhýbat.
V důsledku toho nerozlišujeme mezi kyselinotvornou a zásadotvornou zeleninou, ani neposkytujeme tabulku s konkrétními hodnotami kyselého nebo zásaditého potenciálu.
Místo toho se domníváme, že výše uvedené rozdělení na zásadité, mírně kyselé a kyselé je optimální a snadné pro správné složení jídel.
Optimální strava se skládá z potravin, které pocházejí z ekologického zemědělství. Potraviny živočišného původu by v každém případě měly pocházet z extenzivní pastvy, tedy ze zvířat, která se pasou celoročně popř. v zimě se krmí nanejvýš senem nebo - podle druhu zvířat - druhově vhodným krmivem, které však není průmyslového charakteru.
Optimální strava se skládá z potravin, které se nakupují co nejčerstvější (ideálně od výrobce, např. na farmářských trzích, ve farmářských prodejnách, přes zásilkové tašky/krabice), které se skladují co nejkratší dobu a jsou připravovány co nejšetrněji (při nízkých teplotách).
Vysoký podíl syrové stravy je vítán.
Zde je však nutné podotknout, že ne každý si se syrovou stravou poradí. Trávicí soustava musí být dostatečně silná, aby syrovou stravu strávila. Je pravda, že slabý trávicí oheň lze také zvýšit, aby bylo možné dobře strávit rostoucí množství syrové stravy. Taková úprava ale musí být pomalá, tedy pozvolná a pro dotyčného pohodlná. Raw food (např. raw food polévky nebo veganská raw food čokoláda na pití z mandlového mléka) lze také připravovat teplé. Pokrmy se připravují buď s teplou vodou, nebo jen mírně ohřáté nebo v případě raw food chleba a raw food sušenek čerstvé ze sušičky.
Syrová strava není v žádném případě čistě studená kuchyně". Naopak může být extrémně pestrá a obsahem životně důležitých látek předčí všechny ostatní diety. Pokud se syrová strava a vařená strava podává v jednom a tom samém jídle, pak by měla být syrová strava konzumována jako předkrm.
Některé „superpotraviny" lze navíc integrovat do každodenního života. Superpotraviny poskytují v živé a koncentrované formě takové životně důležité látky, které se v naší obvyklé stravě vyskytují jen zřídka. Od jednotky „superpotraviny" tyto speciality již velmi dobře znáte. Víte, že se jedná o speciální potraviny nebo receptury potravin, které se vyznačují obzvláště vysokou hustotou živin a mikroživin a ve kterých jsou životně důležité látky přítomny ve zvláště výhodné formě a kombinaci. Známými příklady jsou mikrořasy (spirulina, chlorella, AFA), šťáva z ara pšeničného (nebo šťávy z jiných obilných trav), konopné semínko, jihoamerický kořen zvaný Maca, bobule Acai a Goii a mnoho dalších. Mezi speciální receptury superpotravin patří zejména zelené smoothie a lubrikanty.
Optimální strava je také založena – aby byla skutečně vyvážená – na rozmanitosti různých potravin. Salát by se například neměl vždy skládat pouze z jednoho druhu hlávkového salátu, ale měl by být složen z mnoha různých druhů. Denní ovocný salát by neměl obsahovat pouze banány a pomeranče, ale vždy i jiné ovoce. Zeleninová polévka by se neměla skládat jen z brambor, mrkve a kostky bujonu. Měl by obsahovat mnoho různých druhů zeleniny, včetně té zeleniny, která již není na denním pořádku, ale je výrazně bohatší na životně důležité látky než běžná zelenina, jako je kupř. B. různé kořenové zeleniny (např. máslová řepa, pastinák, petržel, kořen lopuchu, celer atd.), kapustová zelenina (nejen brokolice, ale i růžičková kapusta, kapusta, dřeňové zelí atd.) a v létě čerstvý hrášek, fazole, fenykl, celer, čerstvý česnek atd.
Zvláště důležité je zušlechtění čerstvými (v případě potřeby sušenými) bylinkami nebo atlantskými řasami (dulse, nori, mořský salát). atd.). Byliny mají nejvyšší minerální hustotu ze všech potravin. Ve šlechtění nebyly změněny jako běžná pěstovaná zelenina, a proto stále nabízejí širokou škálu sekundárních rostlinných látek. Petržel, bazalka, kopr, libeček, šalvěj, majoránka, kerblík, brutnák, rozmarýn, tymián atd. by proto měly do budoucna ochucovat vaše pokrmy – samozřejmě ne všechny najednou.
Přinejmenším stejně cenná bohužel zcela zapomenutá a podceňovaná je divoká zelenina a divoké bylinky. Pro ty, jejichž znalosti o planých rostlinách jsou omezené, je vhodné zakoupit si literaturu o sběru a využití jedlých planých rostlin. Během okamžiku budete moci doplnit svá denní jídla (a zelené smoothies) o to nejcennější ze zahrady nebo z lesa. Salát z bio listové zeleniny s asi jednou třetinou divoké zeleniny, jako je např B. pampeliška, goutweed. Jitrocel, ptačinec, lichořeřišnice a sedmikrásky mají s obyčejným supermarketovým salátem společného asi tolik jako Porsche se starý Trabantem, přičemž supermarketový salát připomíná Trabanta již vykuchaný na vrakovišti. Sice stále vypadá jako auto, ale už nejezdí a tím pádem už nikoho neveze do cíle.
Při dodržení uvedených zásad lze hovořit o zdravé a vyvážené stravě, ve které je nedostatek životně důležitých látek jen stěží možný. Zároveň se ukazuje, že při běžné stravě - i když by měla splňovat oficiální kritéria vyváženosti - není problém pokrýt potřebu živin (sacharidy, tuky, bílkoviny), ale pokrýt potřebu životně důležitých látek, potřebu antioxidantů a potřebu sekundárních rostlinných látek je nemožné. Chronický nedostatek životně důležitých látek, antioxidantů a sekundárních rostlinných látek je však jedním z hlavních důvodů, proč se dnes tak zarputile šíří typické civilizační choroby.
1.3. Charakteristika optimální výživy
Když se nyní podíváte na výše uvedené body, zjistíte, že naše optimální strava je nejen nadměrně zásaditá a co nejpřirozenější, ale má také následující vlastnosti:
má protizánětlivý účinek
je bohatá na antioxidanty
je bohatá na hořčík, stopové prvky, životně důležité látky a bohatý na enzymy
je bez mléka a pšenice
je optimalizovaná bílkoviny (ne příliš mnoho, ne příliš málo bílkovin)
je optimalizovaná jódem (ne příliš mnoho, ne příliš málo jódu)
je šetrná ke střevům
je antimykotická
automaticky pracuje na redukci nadváhy
Kromě toho je naše optimální strava bezvadná z ekologického i sociálního hlediska a - i když jsou
započtena malá množství živočišných produktů - eticky mnohem ospravedlnitelnější než běžná strava a zajišťuje decimaci bohužel každodenního utrpení zvířat.
Takovou dietou zabijete mnoho much jednou ranou, takže optimalizací jídelníčku lze často vyřešit řadu zdravotních problémů zároveň – často bez použití dodatečných opatření (čištění střev, odkyselení, detoxikace, …)
Ostatně všechny zmíněné zásady lze aplikovat téměř na jakoukoli kvalitní dietu – bez ohledu na to, zda se jedná o pětisložkovou dietu, klasickou plnohodnotnou výživu, veganskou výživu, raw food výživu, ájurvédskou výživu, dietu podle krevních skupin, Glyx dietu atd.
Commentaires